facebook

instagram

instagram

vyhledavani

Město Miroslav bylo po mnoho desetiletí přirozeným spádovým centrem pro okolní obce. Po revoluci v roce 1989 zvolili občané okolních obcí vlastní zastupitelstva, která šla většinou vlastní cestou. V roce 1999 iniciovalo vedení města Miroslavi schůzku starostů regionu s tím, že pokud bude zájem, stanou se porady pravidlem. Řešení společných problémů (školství, dopravní obslužnost, zaměstnanost) či předávání nabytých zkušeností ukázaly na fakt, že se jeden bez druhého těžko obejdeme. Proto bylo starosty navrženo založení dobrovolného svazku obcí – Mikroregionu Miroslavsko. Od začátku bylo zdůrazňováno, že s obcemi, které do svazku nevstoupí, budou samozřejmě nadále udržovány stejné vazby, jako s obcemi sdruženými. Vše záleží pouze na svobodné vůli zastupitelstev jednotlivých obcí.

MIKROREGION MIROSLAVSKO

Mikroregion společně tvoří obce

Damnice, Dolenice, Hostěradice, Jiřice u Miroslavi, Miroslavské Knínice, Našiměřice, Suchohrdly u Miroslavi a město Miroslav. Předsedkyní  výboru je Ing. Barbora Arndt

Geografická charakteristika mikroregionu

Tento mikroregion, ležící v severovýchodní části okresu Znojmo, představuje málo lesnaté, mírně zvlněné jihovýchodní svahy Jevišovické pahorkatiny s přechodem do Dyjsko-svrateckého úvalu.Mezi Moravským Krumlovem a Miroslaví do něj  zasahuje jižní cíp Bobravské vrchoviny z Brněnského masivu. Pěstuje se zde vinná réva a meruňky.

V rámci okresu Znojmo zabírá mikroregion 8,3% z celkové výměry okresu a jeho obyvatelstvo tvoří 7,0 % všeho osídlení okresu. Hustota obyvatel činí 54 na km2, proti průměru 69,3 v okrese je tedy nižší. Vyjížďka za prací je vysoká a z celkového počtu ekonomicky činných obyvatel tvoří 54%.

Ekonomická základna

Na území mikroregionu není situován žádný větší průmyslový podnik a jeho charakter je zemědělský. Živočišná výroba se zabývá chovem skotu a vepřů na maso a mléko, zatímco v rostlinné výrobě převažuje pěstování obilovin, kukuřice, technických plodin a vinné révy. Dopravní síť je na úseku železniční dopravy realizována jednokolejnou tratí číslo 244. Pozemní komunikace mají k dispozici silnice II/397, II/400, II/413 a další nižší třídy.

Fyzickogeografická charakteristika

Reliéf

Reliéf území je charakterizován plochou pahorkatinou, mírně se k severozápadu zvedající. Území má výškovou členitost 30 – 130 m. Typická nadmořská výška území je mezi 200 – 300 m n.m. Nejvyšší nadmořské výšky dosahuje území bezejmenným vrcholem 376,8 m n.m. nad Miroslavskými Knínicemi, nejnižší bod území leží na Miroslávce při hladině Troskotovického dolního rybníka (180,3 m n.m.).

Geologicko-pedologické podmínky

Na plošinách převládají neogenní sedimenty – jíly, písky, štěrky, místy pevněji stmelené a v různé míře vápnité, kryté pleistocénními terasovými štěrkopísky a sprašemi. Mezi Moravským Krumlovem a Hostěradicemi je patrný hřeben s výchozy tvrdých granodioritů Brněnského masivu. Na těchto podkladech se na vyšších západních okrajích území nejčastěji vytvořily kyselé kambizemě typické nasycené s hnědozeměmi na spraších a sprašových hlínách, na ploché jihovýchodní části území černozemě na spraších, ve sníženinách typické černice. V plochých zamokřených depresích je vzácný výskyt slatin.

Klimatické podmínky

Dle Quita leží území v teplé oblasti T 4 – nejteplejší v České republice. Srážky klesají k východu, kde se projevuje srážkový stín Českomoravské vrchoviny a celkově jde o nejsušší území na Moravě. Teploty kolísají od 8,8 o C do 9,3 o C, srážky od 505 mm do 495 mm. V území se vyskytují přívalové deště při častém jihovýchodním proudění. Významné západní a jihovýchodní větry působí letní sucho a bouřky a v předjaří silnou větrnou erozi.

Hydrologické podmínky

Celé území mikroregionu náleží do hlavního povodí řeky Moravy, dílčího povodí Dyje. Říčky jihozápadní části mikroregionu (Křepička, Skalička)
jsou přítoky Jevišovky. Východní část odvodňují dva přítoky Jihlavy (Miroslávka s přítokem Suchý potok a Olbramovický potok). Na území mikroregionu se nachází více umělých vodních nádrží, které jsou většinou rybochovné. K největším patří dva Branišovické rybníky a Horní Vlasatický rybník, Troskotovický rybník, Miroslavský rybník, Suchohrdelský rybník a ještě několik menších, rybochovně a rekreačně méně významných.

.Biogeografická diferenciace

Dle biogeografického členění náleží mikroregion do bioregionu 4,1a Lechovického. Potencionálně se zde vyskytují dubohabřiny, s ostrovy teplomilných i šípákových doubrav, dnes zachované částečně (promíšené s kulturními bory) a v nižších polohách již prakticky nahrazené akátinami. Typickými zástupci xerofytní flóry jsou kavyl vláskovitý, koniklec velkokvětý, ostřice nízká a drobná, hvězdnice zlatohlávek, višeň křovitá a řada druhů divizen. Fauna je bohatá zejména na hmyz (kudlanka nábožná, pakudlanka jižní, pestrokřídlec podražcový), ptačí druhy (linduška úhorní, strakapoud jižní, cvrčilka slavíková, ťuhýk rudohlavý), vyskytuje se ještěrka zelená. Menší toky náleží do pstruhového až lipanového pásma. Níže tekoucí vody náleží po parmového pásma s prvky pásma cejnového s postupně se zlepšující rybí osádkou.

Aktuální stav krajiny a její využití

Území Mikroregionu Miroslavsko je v zásadě osídleno od neolitu. Na jeho území, s výjimkou  stepních lokalit na výběžku Bobravské vrchoviny u Miroslavi, zcela převládají agrocenózy (orná půda, sady, vinice), přerušované jen akátovými remízky a topolovými větrolamy. V 50. – 80. letech byla řada hodnotných krajinných detailů (liniových porostů, lad a drobných lesíků), zejména na zarovnaných, zemědělsky snadno sjednotitelných plošinách, zorněna a zachována jen v nečetných okrajových svažitějších, či jinak hůře dostupných lokalitách, hlavně v severní a střední části území.

Bylo zde vyhlášeno několik ZCHÚ, zejména k ochraně slepencových xerofytních lad u Miroslavi – Národní přírodní památka Miroslavské kopce. Podobný stepní charakter má přírodní památka U Kapličky nad Hostěradicemi. Do mikroregionu rovněž částečně zasahuje Oleksovická mokřina – rozsáhlý mokřad s lužními porosty a pestrou druhovou skladbou ptáků a obojživelníků. Podobného charakteru jsou Suchohrdelský rybník a Miroslavský rybník, který prošel v roce 2005 celkovou revitalizací.

Hodnocení životního prostředí

Kvalitní životní prostředí území je ve zmíněných ZCHÚ. Jinak převládá intenzivní zemědělství s řadou doprovodných negativ (zejména dosud příliš rozsáhlé zemědělské pozemky jsou ohroženy vodní a větrnou erozí). Čistota vod má zlepšující tendenci. Velké průmyslové zdroje znečištění v území chybí.

Potenciál rozvoje mikroregionu

Přirozené centrum mikroregionu – Miroslav má několik pamětihodností (zámek, dva kostely, židovské památky, barokní sochy) a je známé
pořádáním kulturně společenských akcí (vinný košt, festival dechových hudeb, Meruňkobraní, jarmark, krojované hody, Svatomartinské svěcení vína, Gulášovka atd.). K dalším hodnotným památkám patří Hostěradice (kostel, radnice, sochy, historické domy), zámky ve Skalici a Miroslavských Knínicích, dále hodnotné kostely téměř ve všech obcích mikroregionu. Mikroregion není zatím turisticky příliš znám a je využíván spíše jako průjezdná trasa cykloturistů (Moravské vinařské stezky). Území může ve vazbě na širší okolí dobře sloužit zejména cykloturistice a rozvoji navazujících služeb.

Potenciál rozvoje je rovněž v pěstování plodin s vyšší přidanou hodnotou a navazující zpracování těchto produktů.

www.miroslavsko.cz

UŽITEČNÉ ODKAZY