Město Miroslav
leží na cestě mezi Brnem a Znojmem, přibližně 50 km severovýchodním směrem od Znojma. Počtem 3000 obyvatel se řadí mezi malá města. Z hlediska geologického se nachází na předělu Karpat a Českého masivu. Markův kopec o nadmořské výšce 300 m je nejvyšším bodem katastru. Klimaticky patří Miroslav do suché a teplé oblasti s mírnou zimou.
Místo je písemně doloženo rokem 1222, kdy český král Přemysl Otakar I. věnoval zdejší vinný desátek rajhradským benediktinům. Podle pověsti zapsané v místní farní kronice (ztracené za II. sv. války) zde byla někdy kolem roku 912 vybudována dcerou českého vévody kněžnou Miroslavou vodní tvrz, která byla v 16. stol. přebudována na zámek. Dnešní Miroslav vznikla spojením tří původně samostatných osad, zmiňovaných od 14. stol.: Mittendorfu, České vsi a Václavova. V letech 1497 až 1569 patřilo panství pánům z Mírova a Zikmund Valecký si na králi vymohl v roce 1533 povýšení Miroslavi na městečko. Současně s povýšením jí Ferdinand I. přidělil pečeť a městský znak.
Novodobý vývoj města částečně ovlivnil odpor Miroslavských proti vybudování železnice v jejich sousedství. Proto bylo v roce 1869 vlakové nádraží zřízeno ve vzdálenosti 5 km od obce. Na město byla Miroslav povýšena roku 1965.
Kultura v Miroslavi
Město Miroslav pořádá pro občany i své návštěvníky zajímavé akce, které si získaly dobré jméno a jsou hojně navštěvovány.
Po plesové sezóně prospěje všem věkovým kategoriím turistický výšlap jarní přírodou pořádaný Střediskem volného času nazvaný Miroslavská šlápota.
Třetí sobotu v měsíci květnu organizuje Skupina miroslavských vinařů srovnávací výstavu vín pod názvem Miroslavský košt. O nejvyšší umístění zde soutěží na 450 vzorků velmi kvalitních vín z mikulovské, velkopavlovické a znojemnské vinařské oblasti.
Měsíc červenec je ve znamení největší kulturní akce konané v Miroslavi. K záchraně meruňkových sadů v Miroslavi a okolí má přispět Meruňkobraní s Jarmarkem u Floriána, konané třetí víkend v tomto měsíci. Vyhlašuje se Meruňkovice roku, Meruňka roku a soutěží se o titul Knedlíkového krále. Nechybí průvod kněžny Miroslavy, historický program, řemeslné stánky a večerní zábava.
(V roce 2002 blahopřál hlavní komisař a president agentury Dobrý den občanům Miroslavi k vytvoření nejdelší piškotové meruňkové rolády o délce 82,3 m. Roláda vznikla spojením 230 kusů, které dodaly restaurace, jídelny a miroslavští občané.)
Druhý víkend v září pořádá město, krojovaná chasa a římskokatolická farnost tradiční krojované hody.
V sobotu po svátku sv. Martina organizujeme Svatomartinské svěcení vín. Slavnostní akt posvěcení společně provádí miroslavský farář a duchovní z partnerského města Sv. Jur. Hostům servírujeme husí speciality, do časných ranních hodin jsou nalévána mladá vína i vzorky starších ročníků.
Po celou předvánoční dobu zdobí miroslavské náměstí a prostranství před kulturním domem osvětlený strom a obří adventní věnec o průměru 6,8 m, na jehož výzdobu se spotřebuje vlečka slámy, 3 vlečky chvojí a na zhotovení konstrukce bylo třeba 42 m trubek. Výkon je zapsán do české Guinessovy knihy rekordů. Věnec je společným dílem miroslavských firem (Zahradnictví Kondlerová, SMM Miroslav a Elektroservis Matyšek).
Dalšími adventními akcemi jsou Vánoční strom řemesel, který pořádá Středisko volného času (výstava, na níž se může každý návštěvník sám zhotovit řemeslnický výrobek).
Závěr roku patří silvestrovským zábavám, společnému přípitku před kulturním domem na zdar nového roku a novoročnímu ohňostroji.
